© 2014 - 2020

Stefan Auch

 

 

Film

 

 

 

 

 

Modré nebe, před ním silná ocelová lana. Pomalý pohyb kamery, zvuk vypínače, šumění magnetofonu. Potom jemná melodie hlasu, jakoby vzdáleného. Tak film začíná. Jsou to vzpomínky na dětství, které Otto Dov Kulka nahrává na magnetofon. Vzpomínky na krásu letního nebe nad Osvětim-Březinka.

 

 

 

Během několika desetiletí stvořil Kulka v denících a magnetofonových nahrávkách metaforický svět. Svět, který byl dlouho přístupný jen jemu. Film tyto vnitřní krajiny znovu probouzí k životu. Nachází ke slovům obrazy. Nechává do nich nahlédnout.

 

 

 

 

 

 

Dlouhé klidné záběry doprovázejí hypnoticky pomalá vyprávění o Metropole smrti. Kulka v osamělosti Mrtvého moře. Mihotavé vedro, slaný výpar. Promlouvá o tvrdosti a krutosti – a o krajině snů na druhé straně. Kulka sám v moři červených polstrovaných sedadel divadelního sálu. Sny o nemožnosti vyváznout a o úniku. Pomerančový háj, obraz naděje na nový život. Ve svém nitru zůstává Kulka po celý svůj život vězněm Osvětimi, ale modré nebe je jeho útočištěm. Kulkovy krajiny jsou také aktem vyrovnání se s Velkou smrtí. Poeticky a krutě se slévají slova a obrazy ve filmu. Svědčí o tíži, právě tak jako o síle dalšího života.

 

 

 

 

 

 

Je to film věnovaný Osvětimi Otty Dova Kulky, o Velké smrti. Bez toho že bychom před sebou měli obrazy odtamtud, přibližují se nám. Noříme se stále hlouběji do světa Otty Dova Kulky, sledujeme jeho myšlenky o nevysvětlitelnosti dějin. Ve svém myšlení a psaní se věnuje otázce „co znamená Osvětim?“ Je to neodbytná otázka, otázka, která zůstává.

 

 

 

Země

Rok

Délka

Formát

Zvuk

Médium

Jazyky

Titulky

2018

D, CZ

65 min

16:9

Stereo

DCP

D, HE, CS

EN, DE, HE, CS, ES